Galerie / Galerie Industriál
Industriál
Fotky převážně industriálního zaměření z Ostravy a jejího okolí. V této sekci naleznete fotografie starých průmyslových areálů, továren, dolů a dalších technických objektů nejen z našeho kraje. Pojďte s námi nahlédnout do míst, kam se mnohdy nedostanete, pojďte s námi ochutnat atmosféru pravého a syrového industrialu...
Vítkovice mají v Jeseníku závod na výrobu ocelových konstrukcí. Díky panu řediteli, se nám podařilo zorganizovat focení v plně funkčním a moderním závodě. Za poslední dekádu tato továrna zažila povodně, kompletní revitalizaci a v poslední době se vrátila k obchodnímu růstu. Fotky, které zde publikujeme jsou z reálného provozu, takže v galerii uvidíte i plno pracovníků při své každodenní pracovní činnosti. Současně, tak jako v každé velké...
Hrušovské chemické závody byly založeny v roce 1851 jako první výrobna sody v bývalém Rakousku-Uhersku. Tato chemička byla kompletně srovnána se zemí po dlouhých 159 letech v roce 2010, takže fotografie, které máte možnost si prohlédnout jsou opravdovým unikátem...
Hrušovská chemička - závod Dukla
V kompresorovně v Dolní oblasti Vítkovic, najdete dvě obrovské dmychadla, které vháněli stlačený vzduch do vysokých pecí. Vyrobili je v roce 1938 a 1948 Vítkovické železárny a v tandemu celý stroj váží 900 tun. Dmychadla mají plynové motory, které spalují vysokopecní (kychtový) plyn o výkonu 3,8 MW. Dmychadlo mohlo za hodinu nafoukat 110000 metrů krychových větru. Setrvačník o průměru 8 metrů sloužil k vyrovnání rázů pístu dmychadla a váží 24...
Jedná se o největší hornické muzeum v České republice. Shlédnout zde můžete v první řadě podzemní expozici, aůe také např. expozici báňského záchranářství. Byli jste někdy dole v podzemí? Toto je jediná možnost, jak se podívat na práci horníků dole "v dole".
Hornické muzeum Landek - Landek park
Nejdůležitějším okamžikem v dějinách Vítkovic byl rok 1828, kdy olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf zahájil výstavbu první pudlovací pece. Stavba hutě ve Vítkovicích započala díky výhodné poloze s návazností na kamenouhelná ložiska v Polské Ostravě, dostatek vodny z řeky Ostravice a železné rudy z Pobeskydí. Tato Rudolfova huť byla v pozdějších letech rozšířena o další provozní zařízení a díky ni vyrostlo velké průmyslové město s...
Současný důl Michal v Michálkovicích existoval v letech 1849 - 1997. Jmenoval se nejdříve Důl č. III, pak důl Michal a nakonec důl Petr Cingr. Těžba na tomto dole byla ukončena k 15. 4. 1994. Posléze byl důl prohlášen za technickou památku a bylo zde vybudováno muzeum. Expozice je vytvořena tak, jako by směna horníků zrovna odešla domů a nechala vše na svých místech.
Důl Michal - NKP
Jedna nevšední návštěva nevšedního místa v Ostravě na Lihovarské ulici... Stačilo vylézt jeden kopec a fotit...
Důl Petr Bezruč (nebo také Terezie) existoval v letech 1842 - 1994. Po ukončení těžby byly jámy zásypány. V roce 2002 byla pak odstřelena "nová" těžní věž kladivového tvaru, stará dvojitá věž byla prohlášena za technickou památku.
Důl Petr Bezruč
Jediná památka na koksovnu Karolina v samotném nitru Ostravy. Dochovala se elektrárna č. IV - elektrocentrála. V současné době je součástí developerského projektu Nová Karolina.
Tato koksovna se nachází v Mariánských Horách a pochází již z roku 1890. Ve své době šlo o největší koksovnu v celém revíru. Původní baterie systému Otto Koppers a Still byly postupně nahrazeny novější technologií. Vyráběn byl především koks pro vysoké pece, který byl také exportován do Maďarska, Švýcarska, Německa, Rakouska a Polska. Jedná se o jednoho z největších znečišťovatelů vzduchu v Ostravě.
Koksovna Jan Šverma
Vítejte ve Vítkovicích… Přímo v provozu, přímo u válcovací stolice. Tento úchvatný stroj pochází z roku 1928. Hitler na ní válcoval dokonce pancíř pro bojovou techniku. Je to svým způsobem unikát, technická památka. Stroj, který přežil skoro celé 20. století, ale ve 21. století už pro něj místa není. Tento stroj byl rozpálen autogeny a zdemolován. Zůstane jen ve vzpomínkách dělníků, jež u něj strávili mnohdy celý život a na fotografiích.
Důl Doubrava byl nejstarším dolem z oblasti orlové, Doubravy, Poruby a Lazů. První zmínky se datují do roku 1822 vykopáním šachtice "Versuch" (pokus). V roce 1845 bylo Doubravské důlní pole prodáno Rotschildovi a tím začal katastr Doubrava hrát důležitou roli pro rozvoj Vítkovických železáren. V roce 1854 a 1855 byly prohloubeny kutací šachtice č. 1 a jáma Versuch do hloubky 152 m a 120,8 m. Hloubka jam byla pozdeji zvětšena na víc než 1000 metrů.
V dole Doubrava
Důl Hlubina (Tiefbauschacht) byl založen samotným S. M. Rothschildem a to již roku 1852. Nejhlubší jáma byla 1200m hluboká. Těžba zde byla ukončena v roce 1991. V současnosti je navržen tento důl na zápis do UNESCO.
Kousek za Ostravou směrem na Frýdek-Místek se nachází "výrobna na kouř" - Biocel Paskov. Ostrava a nedaléké okolí tuto továrnu bezpečně znají díky nezapomenutelnému zápachu. Večer však vypadá zajímavě :)
Biocel Paskov
Třebovice jsou bývalá obec, která zanikla v roce 1957 a roku 1958 byly Třebovice připojeny k Porubě. Od roku 1990 se staly městským obvoded statutárního města Ostravy o rozloze 281,96 hektarů. Rozkládají se nad soutokem Odry a Opavy. Významnou částí Třebovic je černouhelná Elektrárna, která je nejen zdrojem elektrické energie (výkon 180 MW), ale i tepelné energie (765 MW).
Geologický průzkum se v lokalitě Paskov prováděl už od roku 1901, ale první uhlí bylo v dole paskov vytěženo až v roce 1966. V roce 1970 byla uvedena do provozu nová úpravna uhlí tzv. prádlo na svou dobu největší v Ostravsko-Karvinském revíru. V roce 1999 bylo dobývání uhlí v dole Paskov ukončeno.
Důl Paskov
Historie dolu Dukla začala v roce 1905 jeho založením bratry Gutmannovými. Původní název dolu byl Franz Josef, v roce 1918 se vznikem Československa byl přejmenován na Jáma Suchá a v roce 1949 byla šachta přejmenována na Důl Dukla. V roce 1971 nakopaly horníci rekordních téměř 2.5 mil. tun uhlí a za 102 letou existenci Dolu Dukla jeho horníci vytěžily přes 102 mili. tun uhlí. V roce 2008 byly jámy zasypány a věže zbořeny. Celý areál je nyní připraven...
Důl se nachází v Ostravě Kunčičkách a jeho výstavba byla zahájena v roce 1896. O dva roky později již započala v tomto dole těžba. V roce 1926 se důl Alexander stal součástí dolu Zárubek. Těžební činnost dolu byla ukončena v roce 1992. Těžní jáma byla zasypána v roce 1993 a výdušná jáma v roce 1994. Obě těžní věže a část provozních budov byly prohlášeny za kulturní památku.
Důl Alexander
Je malý důlní areál z roku 1906. Je tvořen kruhově obezděnou těžní věží, strojovnou a ventilátorovnou. Všechny objekty jsou postaveny z režného zdiva, težní věž je ocelově příhradová. Nyní je součástí kulturních památek ČR.
Počet přístupů:
Realizace Szabo-WebDesign.cz
FotoSynci.cz © 2009